Číše na víno
Repliky historických sklenic jsou vyráběny středověkou technologií. Jedná se o ruční řemeslnou výrobu a již zmíněné bublinky a mírné nerovnosti dodávají dnes číším a pohárům z lesního skla kouzlo dávných časů. Pro repliky středověkých sklenic jsou typické stopy na dně nádob, které vznikly odloučením od přílepníku a různé typy dekorů – maliny, štípané nálepy, tažené kapky atd. Tyto dekory nebyly pouze zdobným prvkem, ale splňovaly také praktický význam. V době největšího používání lesních číší a pohárů na víno se stolovalo hlavně rukama a členitý povrch sklenic zaručoval, že sklo s vínem v nich neklouzalo. V českém sklářství dosáhla výroba lesního skla proslulosti ve 14. a 15. století a běžně se vyrábělo až do počátku 18. století. V Čechách je doložena výroba také modrého skla barveného kobaltem, který byl odpadní surovinou při těžbě stříbra. Zprvu se modré sklo používalo jen jako dekor zeleného skla a teprve od pol. 16. století byla u nás zavedena výroba modrého skla. Z benátských skláren se k nám následně dostala také výroba červeného skla, které se zprvu používalo především k dekoraci čirého skla.
Číše na víno z lesního skla:
Číše na víno z lesního skla - gotika,renesance
Gotické flétny - píšťaly
Typické pro českou středověkou sklářskou výrobu byly vysoké mírně se rozšiřující flétny (píšťaly). Těchto válcovitých fléten existovalo několik typů, nejoblíbenější ale byly tzv. flétna českého typu s perličkovými nálepy. Jedná se o vysokou cca 40 - 60 cm štíhlou flétnu zdobenou obvykle perličkami nebo jinými vzory - klikatkami, rádlovými spinami apod. Jiná varianta byly o něco nižší píšťaly také zdobené perličkami a ve spodní části širokou spinou, podle níž se někdy nazývají jako píšťaly s límcem. Tyto všechny vysoké válcovité píšťaly se u nás vyráběly od pol. 14. do konce 15. století.
Kraustrunky
Ve středověku se mimo různých forem kutrolfů, lahvic a vysokých válcovitých číší vyráběly nižší číšky různých tvarů zdobené mnoha dekory. Tyto vyúsťují ve 2. polovině 15. století ve známý krautstrunk a v 16. století pokračuje postupná tvarová přeměna krautstrunků až v romery. Krautstrunk je číše válcovitého nebo soudkovitého tvaru s miskovitým ústím vyráběna převážně v německých zemích. Kromě dekoru s perličkami byly tyto číše často zdobeny velkými plastickými nálepy, ovíjením nebo spinou. Starší variantou (výroba v byzantském Korintu 11.a12. stol) byla číška kónického tvaru, u hrdla miskovitě otevřená.
Römery (Římani)
Romer (neboli „říman") na víno je typickým sklem německé renesance. Číše měla kulovitý vršek (kupu) a masivní válcovitou profouknutou nohu, na spodku bylo obvykle spinované dýnko nebo spina s vymačkávaným povrchem. Jeho charakteristický tvar, který vycházel z varianty gotického krautstrunku, se stal základem pro desítky variací. Novinkou v renesanci bylo používání kovových raznic (nejčastější tzv. malina), kterými byly číše zdobeny. Jeho název byl odvozen buď od slova römen (slavit), či spíše z dobového označení Německa (Říše římská národa německého)-Römer (Říman) jako číše poddaných římského císaře či těch, kteří uznávali jeho vládu. Romery z lesního skla se vyráběly až do 18. století. Tyto typy sklenic byly vyráběny sklářskými hutěmi po celé Evropě. Primát mají rozhodně Itálie, Německo a Čechy. V 16. století pili z podobného romeru i mocní bavorští kurfiřti z rodu Witelsbachů, především Albrecht V. Velkomyslný a Vilém V. Pobožný. Originály jsou uloženy v muzeu v Mnichově.
Renesanční skleničky
Kromě tradičního tvaru romera se v renesanci od 16. století vyrábělo mnoho různých nízkých číší kónického nebo válcovitého tvaru. Jejich dekor se oproti středověkým číším změnil. Zcela se přestaly vyrábět perličkové dekory a nahradily je různé spiny, nálepy a hlavně tzv. "maliny" vyražené na skloviny kovovými razidly.
Číše Viking
Sklenice trychtýřovitého tvaru typická pro vikingskou dobu (800 - 1050 n.l.). Velké množství bylo nalezeno během archeologických vykopávek v celé Skandinávii, především však ve švédském městě "Birka" (tehdejší vikingské centrum obchodu). Některé zdroje uvádějí možný původ sklenic z tehdejší Francké říše, odkud si je Vikingové přivezli ze svých cest. Při hostinách se místo na stůl zprvu zapichoval do země, později do dřevěných nebo kovových podstavců. Odtud pochází jeho kuželovitý tvar.
Historické repliky číší na víno z lesního skla se i přes svoji zdánlivou křehkost vyznačují odolností a pevností a při ťuknutí o sebe vydávají krásný zvonivý tón. Výjimečnost těchto replik středověkých sklenic oceníte při praktickém užívání.